Koně svoje pocity sdělují zvuky - ržaním,řehtáním,hýkáním a frkáním - a také tzv. řečí těla,tedy pohyby a výrazem v očích. Koně dokážou vyloudit spoustu rozmanitých zvuků,pomocí kterých spolu komunikují. Ostatní koně těmto zvukům rozumějí instinktivně, ale my se to musíme naučit.
Ržaní
Ržaním se koně a poníci domlouvají na velkou vzdálenost. Tenhle způsob komunikace jim pomáhá udržet kontakt, i když na sebe nevidí. Když vypustíš poníka na pastvinu a jeho kamarádi budou v nedohledu, bude úzkostlivě ržát a rozběhne se je hledat.
Řehtání
Řehtání je jemné, nízko posazený zvuk, který koník vydává, když tě spatří v čase jídla. Koně takhle často zdraví své majitele, i když jim zrovna žadné jídlo nenabízejí. Takové pořehtávání bývá tak tiché, že můžeš jen pozorovat, jak se poníkovi chvějí nozdry, a stěží zaslechneš nějaký zvuk.
Frkání
Frkání je varovný signál. Koně a poníci ho vytvářejí silným a prudkým vydechnutím skrz nozdry,které připomíná kýchnutí. Koně a poníci frkají,když jsou poplašení nebo ostražití. Obvykle se otočí směrem k předmětu, který je znepokojil, několik sekund bez pohnutí stojí a s hlavou vysoko vztyčenou zírají a pak zafrkají (jednou nebo i několikrát).
Hýkání
Hýkání je vysoko položený zvuk, který koně a poníci používají při přímé vzájemné konfrontaci. Pokud se setkají dva neznámí poníci, budou se k sobě čichat a jeden nebo oba můžou zahýkat. Možná se pak pokusí jeden druhého kousnout nebo kopnout přední nohou.