Koně, kteří si sami ubližují

Stereotypní chování je škodlivé, v některých vážnějších případech výrazně narušuje využitelnost koně. Může postihnout jeho trénovatelnost a jezditelnost a tedy i ekonomickou hodnotu. Na druhou stranu je mnoho výborných sportovních koní - a hlavně dostihových -, kteří trpí nějakým zlozvykem.

Jiní koně mohou mít zdravotní problémy, například existují klkáči, kteří klkají místo krmení. Takoví koně pak přijmou mnohem méně krmiva a hubnou. Postiženy jsou i jejich horní řezáky, podle zubů tedy poznáme klkáče docela snadno. Klkáči nebo koně, kteří stále chodí po boxe, mohou ztrácet kondici. Někteří klkáči vypadají, jako by byli nafouknutí. Je to proto, že břišní svaly a svaly okolo jícnu jsou více vyvinuté a naopak svaloviny na hřbetě ubývá. Klkáči zatínají svaly a to může způsobit, že krk zhubne.

Říkalo se, že klkáči bývají postiženi kolikou, protože polykají vzduch. Novými metodami se však zjistilo, že vzduch nepronikne do žaludku, takže z tohoto důvodu nemůže vzniknout žádná plynová kolika.

Ze zlozvyku se může stát problém, který ohrožuje život koně. Koně, kteří si sami ubližují, především se koušou do slabin, jsou často nejen jezdecky nevyužitelní, ale i trvale zohyzdění a mnohdy končí euthanázií. Průběh tohoto zlozvyku někdy vypadá jako boj mezi dvěma agresivními hřebci, až na to, že kůň napadá sám sebe. Tomuto sebeubližování podléhají hlavně hřebci, méně pak mladí hřebečci, pouze 25 % postižených koní tvoří klisny.